Zatímco Iggy se ve svém článku zaměřil na přístupnost
digitálních her, já bych se rád podíval na ty deskové. I když mají obě skupiny
mnoho společného, každá má samozřejmě svá specifika, která zde rozepíšu.
Inkluzivní design má u stolních her o něco delší tradici – to
je způsobeno jak jejich delší historií, tak v některých směrech snadnějším
přizpůsobováním potřebám handicapovaným. Obecně se ale i zde platí, že u
většiny her není na handicapované hráče brán při vývoji zřetel. Častější je
zpětné upravování existujících her pro jejich potřeby (k příkladům se dostanu
dále).
Krátce zde nyní rozeberu hlavní skupiny postižení.
Tělesné (pohybové) postižení
Pro hraní stolních i digitálních her je obvykle důležitá
hlavně funkce horních končetin. Hráči, u kterých je omezená, jsou
v případě deskových her obecně znevýhodněni o něco méně. Zatímco větší
část digitálních her vyžaduje přesné a rychlé ovládání oběma rukama
v reálném čase, u většiny stolních her se postupuje postupně a bez nároků
na rychlost (výjimkou jsou především party hry).
V případě, že hráč není schopný ani manipulovat
s kartami, kostkami či figurkami, je obvykle odkázán na pomoc ostatních –
to ho ale u většiny her nějak výrazně neomezuje. Jediný problém může nastat
v případě, že hra vyžaduje práci se skrytými informacemi (obvykle karty
v ruce…). Herní komponenty by také měly být rozpoznatelné na první pohled
a z větší dálky a snadno slovy popsatelné.
Na motorická postižení tedy designér nemusí brát příliš velké
ohledy - vyloučení se zde týká hlavně rychlých postřehových a obratnostních
her, ostatní jsou víceméně přístupné.
Na Boardgamegeek.com existuje seznam her, vhodných pro hráče
s omezenou motorickou schopností, především kvadruplegiky: http://boardgamegeek.com/geeklist/15293/games-play-quadraplegic-friend
Zrakové postižení
Většina her (jak digitálních, tak stolních) předává značnou
část informací zrakem. Tato skupina hráčů je tak znevýhodněna pravděpodobně
nejvíc a budu se jí věnovat obšírněji.
Přestože u digitálních her je možné využít v některých
případech předčítání textu nebo jeho zvětšení, většina her, probíhajících
v reálném čase, je zrakové handicapovaným odepřena. Fyzická forma
deskových her tyto možnosti nenabízí, na druhou stranu ale umožňuje využít
hmat.
Hry určené přímo pro nevidomé hráče vznikají jen zřídka,
roste ale snaha upravovat pro ně existující hry. Tradiční deskové hry a hrací
karty pro nevidomé jsou k dispozici už dlouhou dobu a jsou poměrně
rozšířené – jde například o šachy, dámu a další. Přizpůsobeny jsou většinou
rozlišením komponentů texturou nebo tvarem namísto barvy.
Moderní návrh
Braillových šachů
Pokud jde o moderní hry, nedávno se na Kickstarteru objevil
projekt Board
Games: Now Blind Accessible, který zpřístupňuje hry prostřednictvím
Braillových nálepek na karty nebo QR kódů (v případě většího množství textu).
Díky nim je možné využít výhod digitálního prostředí a text si nechat strojově
přečíst.
K tomuto Kickstarteru je připojena i karetní hra
designovaná speciálně pro nevidomé, Yoink! Ta využívá karty s vystouplými
vzory, které hráči skládají poslepu. Podobných her ale vzniká pomálu.
Pro hráče s méně vážným zrakovým postižením (například
slabozraké) je vhodné navrhovat komponenty s dostatečným kontrastem a co
nejmenším množstvím textu, který je snadno čitelný. Tento přístup
ostatně pomůže i hráčům bez handicapu.
Další velká skupina hráčů trpí barvoslepostí. Někteří herní
designéři se jim už v současnosti snaží své hry přizpůsobovat.
Nejuniverzálnějším řešením je výběr barev s odlišnou světlostí, které
budou rozpoznatelné i v černobílé – například černá, červená, žlutá a
bílá. Kromě barev je také možné využít odlišné symboly a vzory pro snadnější
rozlišení. Webové nástroje jako colorhexa.com
umí napodobit, jak barvu vnímají lidé s nejčastějšími typy barvosleposti,
což také může pomoci při výběru.
Sluchové a řečové postižení
Přizpůsobovat stolní hry hráčům
se sluchovým nebo řečovým postižením prakticky není možné, zvukovou složku hry
tvoří obvykle jen komunikace s ostatními hráči. Ta je na druhou stranu
obvykle důležitější než u her digitálních, některé hry jsou na ní přímo postavené.
U nich už záleží čistě na skupině hráčů, jak se handicapu svého spoluhráče
přizpůsobí.
Kognitivní poruchy
U poruch, ovlivňujících myšlení, paměť nebo zpracování
informací je vhodné dodržovat už několikrát zmiňované principy: dobře čitelný,
stručný a srozumitelný text (především pravidla by měla být co nejjednodušší) a
jasné symboly. Pomohou taky kartičky s nápovědou, například shrnutím
možných akcí. Už při designu herních mechanik by se tvůrce měl zamyslet, jestli
jsou všechny detaily nezbytné a zda by nebylo možné něco vypustit a hru tím
zjednodušit. Opět jde o věc, kterou ocení všichni hráči.
Musíme se ale smířit s tím, že některé hry pro některá
postižení i přes veškerou snahu vhodné nebudou. Naštěstí je jich na výběr
dostatek a každý by si měl najít tu svou.
Závěr
Při navrhování stolních her přístupných pro handicapované
hráče si můžeme pro své účely přizpůsobit Game Accessibility Guielines,
navržené pro hry digitální. Mnoho principů nejenže platí pro oba typy her, ale
pomohou i hráčům bez handicapu a hru zpřehlední a zjednoduší její chápání.
Přestože jde zatím o první kroky, při bližším pohledu na
vycházející hry a související projekty je vidět, že snaha o zpřístupňování a
inkluzivní design pomalu začíná dosahovat i do oblasti stolních her. Doufejme,
že se některé principy v budoucnu stanou standardem.
Při zpřístupňování her začínají pomáhat i nové technologie,
především ty mobilní. Kromě čteček textu a augmentace skrze QR kódy
v současnosti hojně vznikají i digitální verze her, které mohou být pro
některé formy handicapu potenciálně přístupnější (zvětšování, předčítání),
pokud se správně navrhnou. Důraz by tak měl být kladen i na jejich inkluzivní
design.
Žádné komentáře:
Okomentovat