19. července 2014

Inkluzivní design deskových her

Zatímco Iggy se ve svém článku zaměřil na přístupnost digitálních her, já bych se rád podíval na ty deskové. I když mají obě skupiny mnoho společného, každá má samozřejmě svá specifika, která zde rozepíšu.
Inkluzivní design má u stolních her o něco delší tradici – to je způsobeno jak jejich delší historií, tak v některých směrech snadnějším přizpůsobováním potřebám handicapovaným. Obecně se ale i zde platí, že u většiny her není na handicapované hráče brán při vývoji zřetel. Častější je zpětné upravování existujících her pro jejich potřeby (k příkladům se dostanu dále).

Krátce zde nyní rozeberu hlavní skupiny postižení.

Tělesné (pohybové) postižení

Pro hraní stolních i digitálních her je obvykle důležitá hlavně funkce horních končetin. Hráči, u kterých je omezená, jsou v případě deskových her obecně znevýhodněni o něco méně. Zatímco větší část digitálních her vyžaduje přesné a rychlé ovládání oběma rukama v reálném čase, u většiny stolních her se postupuje postupně a bez nároků na rychlost (výjimkou jsou především party hry).
V případě, že hráč není schopný ani manipulovat s kartami, kostkami či figurkami, je obvykle odkázán na pomoc ostatních – to ho ale u většiny her nějak výrazně neomezuje. Jediný problém může nastat v případě, že hra vyžaduje práci se skrytými informacemi (obvykle karty v ruce…). Herní komponenty by také měly být rozpoznatelné na první pohled a z větší dálky a snadno slovy popsatelné.
Na motorická postižení tedy designér nemusí brát příliš velké ohledy - vyloučení se zde týká hlavně rychlých postřehových a obratnostních her, ostatní jsou víceméně přístupné.
Na Boardgamegeek.com existuje seznam her, vhodných pro hráče s omezenou motorickou schopností, především kvadruplegiky: http://boardgamegeek.com/geeklist/15293/games-play-quadraplegic-friend

Zrakové postižení

Většina her (jak digitálních, tak stolních) předává značnou část informací zrakem. Tato skupina hráčů je tak znevýhodněna pravděpodobně nejvíc a budu se jí věnovat obšírněji.
Přestože u digitálních her je možné využít v některých případech předčítání textu nebo jeho zvětšení, většina her, probíhajících v reálném čase, je zrakové handicapovaným odepřena. Fyzická forma deskových her tyto možnosti nenabízí, na druhou stranu ale umožňuje využít hmat.
Hry určené přímo pro nevidomé hráče vznikají jen zřídka, roste ale snaha upravovat pro ně existující hry. Tradiční deskové hry a hrací karty pro nevidomé jsou k dispozici už dlouhou dobu a jsou poměrně rozšířené – jde například o šachy, dámu a další. Přizpůsobeny jsou většinou rozlišením komponentů texturou nebo tvarem namísto barvy.

Moderní návrh Braillových šachů

Pokud jde o moderní hry, nedávno se na Kickstarteru objevil projekt Board Games: Now Blind Accessible, který zpřístupňuje hry prostřednictvím Braillových nálepek na karty nebo QR kódů (v případě většího množství textu). Díky nim je možné využít výhod digitálního prostředí a text si nechat strojově přečíst.
K tomuto Kickstarteru je připojena i karetní hra designovaná speciálně pro nevidomé, Yoink! Ta využívá karty s vystouplými vzory, které hráči skládají poslepu. Podobných her ale vzniká pomálu.
Pro hráče s méně vážným zrakovým postižením (například slabozraké) je vhodné navrhovat komponenty s dostatečným kontrastem a co nejmenším množstvím textu, který je snadno čitelný. Tento přístup ostatně pomůže i hráčům bez handicapu.
Další velká skupina hráčů trpí barvoslepostí. Někteří herní designéři se jim už v současnosti snaží své hry přizpůsobovat. Nejuniverzálnějším řešením je výběr barev s odlišnou světlostí, které budou rozpoznatelné i v černobílé – například černá, červená, žlutá a bílá. Kromě barev je také možné využít odlišné symboly a vzory pro snadnější rozlišení. Webové nástroje jako colorhexa.com umí napodobit, jak barvu vnímají lidé s nejčastějšími typy barvosleposti, což také může pomoci při výběru.

Sluchové a řečové postižení

Přizpůsobovat stolní hry hráčům se sluchovým nebo řečovým postižením prakticky není možné, zvukovou složku hry tvoří obvykle jen komunikace s ostatními hráči. Ta je na druhou stranu obvykle důležitější než u her digitálních, některé hry jsou na ní přímo postavené. U nich už záleží čistě na skupině hráčů, jak se handicapu svého spoluhráče přizpůsobí.

 

Kognitivní poruchy


U poruch, ovlivňujících myšlení, paměť nebo zpracování informací je vhodné dodržovat už několikrát zmiňované principy: dobře čitelný, stručný a srozumitelný text (především pravidla by měla být co nejjednodušší) a jasné symboly. Pomohou taky kartičky s nápovědou, například shrnutím možných akcí. Už při designu herních mechanik by se tvůrce měl zamyslet, jestli jsou všechny detaily nezbytné a zda by nebylo možné něco vypustit a hru tím zjednodušit. Opět jde o věc, kterou ocení všichni hráči.
Musíme se ale smířit s tím, že některé hry pro některá postižení i přes veškerou snahu vhodné nebudou. Naštěstí je jich na výběr dostatek a každý by si měl najít tu svou.

 

Závěr

Při navrhování stolních her přístupných pro handicapované hráče si můžeme pro své účely přizpůsobit Game Accessibility Guielines, navržené pro hry digitální. Mnoho principů nejenže platí pro oba typy her, ale pomohou i hráčům bez handicapu a hru zpřehlední a zjednoduší její chápání.
Přestože jde zatím o první kroky, při bližším pohledu na vycházející hry a související projekty je vidět, že snaha o zpřístupňování a inkluzivní design pomalu začíná dosahovat i do oblasti stolních her. Doufejme, že se některé principy v budoucnu stanou standardem.
Při zpřístupňování her začínají pomáhat i nové technologie, především ty mobilní. Kromě čteček textu a augmentace skrze QR kódy v současnosti hojně vznikají i digitální verze her, které mohou být pro některé formy handicapu potenciálně přístupnější (zvětšování, předčítání), pokud se správně navrhnou. Důraz by tak měl být kladen i na jejich inkluzivní design.

Žádné komentáře:

Okomentovat