Herní elita |
Je to už nějaký ten pátek, co jsme společně se skupinkou asi 20 lidí vyrazili na společný výlet do české metropole - Prahy. Konkrétní cíle jsme měli dva. Prvním a hlavním cílem bylo zajet do pověstného a největšího muzea Arcade her v Evropě, - http://www.arcadehry.cz - tak abychom okusili známé, ale i méně populární automaty herní historie. Co vám budu povídat, kromě cesty a s ní spojený pocit jisté "zakopanosti" (asi 25 minut busem ze Zličína) cílového místa (herny, muzea,… whatever) jsem se ocitl ve stroji času, kdy jsem se vrátil do dětských let nadšenosti z těchto masivních herních strojů. Co jsme se s otcem naházeli dvacek do tehdejší novinky Time Crisis jen proto, abychom zjistili, kdo je první boss. Dál jsme se nikdy z nedostatku financí nedostali. V arcade muzeu jsem si tak radostně mohl projet celý nostalgický automat a během cca 25 minut si tak vynahradit kdysi vložené rodinné investice. Proč tu ale brblám o téhle hře? Jednoduše proto, že v celém areálu arcade muzea jsem se tak trošku cítil v "časové krizi"! Provozovatelem doporučených 5 hodin, které mají uspokojit vaši hráčskou duši, aby si vše vyzkoušela, mi zdaleka nestačilo. Automatů je takové nepřeberné množství, že k celkovému hráčskému uspokojení bych potřeboval nejméně 7 hodin (alespoň při první návštěvě). Vážně, buď máte možnost všechno vyzkoušet zhruba maximálně 5-10 minut a stihnout tak vše, nebo si užít méně automatů, avšak celistvějším dojmem. Herní pohodu završila improvizovaná soutěž v motorkách a Mortal Kombat 2. První jmenovaný automat, který člověka uváděl do mnohdy zajímavých poloh, jsem zcela projel.
Karel Abraham a Valentino Rossi |
Chuť jsem si však totálně haluzově (KOZAČKY!) spravil na světoznámé bojovce, kde jsem si spamováním vysokého kopu vykopal první místo - opravdu jsem měl podlou radost :). Herna a její provozovatelé celkově zaslouží velký obdiv a respekt. Představa všeho opravování, skládání, shánění a stěhování velkých herních beden je pro jednoho naprosto děsivá. Arcade hry ve mně tak zanechaly skvělý dojem až na zmiňovaný neduh "zakopanosti" a možná bych pro příště volil návštěvu v teplejším období - v říjnu už tam byla celkem kosa.
Po ukončení návštěvy historické herny bylo na čase prubnout nějaký ten pražský podnik a započít after-párty. Jistě uznáte, že rozepisovat se o pití alkoholu a inhalování přírodních látek není tak úplně "košér" a tak vás toho raději ušetříme :)). Pokud byste však měli zájem se podívat na atmosféru, jež vládla, můžete shlédnout fotky - link na album níže. Po úporné noci spojené s ránem následovala fáze reinkarnace a s ní výprava k druhému cíli naší journey a to návštěva veletrhu For Games 2013.
Kotel lidí |
Modní herní doplněk |
Reeee-Play |
Myslím, že se dá obecně konstatovat úspěch veletrhu. Lidí bylo k puknutí a adolescentů vyhlížející populární ikony české herní scény - Mikoláše Tučka a Bětku Trojanovou, jakbysmet. Možná by se mohlo někomu zdát, že jejich práce je takříkajíc "na pohodu", ale věřte po jarní akci Hitpointu - Asus Finals, kde jsem měl možnost si dobře popovídat a seznámit s druhou jmenovanou osobou, jsem obeznámen s čistým faktem, víc diváků = větší dřina. Ač by se tomu tak z pozice moderátora na první pohled nemuselo zdát, u nás v herním průmyslu to tak je. Poslední a snad doslova úplně ohromující byla prezentace nového Assassins Creed IV. Vůbec ne proto, že by hra byla dobrá, či špatná nebo tak. Nicméně hru jsem ani neviděl. Ne ani proto, že tam byla sexy pirátka, ale nýbrž proto, že zhruba každých 45 minut se ozvala mega-super-druper ohromující rána z děla o mnoho většího, než které drží výše vystavená dáma v tematickém cos-playi. Myslím, že pokud nějaké odpočívající miminko klidně spalo ve vedlejším For Baby, tak dostalo autentický karibský budíček. Mám-li tedy shrnout For Games 2013, dostanu se k těmto volně plynoucím myšlenkám: "Super. Viděl jsem PS4, novej Dualshock jsem ohmatal, Oculus vyzkoušel, pocítil dav lidí zajímajících se o hry, otestoval ušní bubínky, ale co příště?" Příště bohužel nebude žádná PS4, Oculus už jsem zkusil, davy lidí stačí člověku zažít jednou. Hry a s nimi spojené stánky jsou PR marketing, který netřeba vidět na stejném místě dvakrát. Co z toho vyplývá? Podobné akce není od věci jednou navštívit, zejména pokud chcete vidět něco, k čemu se jinak zatím nedostanete (PS4, Oculus). Nebo pokud jste na žádné doposud nebyli, tak jako tehdy v mém případě. Ale jet tam znova? To nejspíš ne... Ledaže byste byli zarputilými fanoušky Bětky a každý kontakt s ní je pro vás nirvána. Takže: "So Be it For Games 2013!"
Zde to tak trošku useknu a vrátím se k celkovému dojmu z našeho výletu. Shrnu-li exkurzi a s ní spojené akce i menší vtipné nešvary (punk - viď Silvestře?! :) ) a ZEJMÉNA pak společnost lidí, která mě na této výpravě provázela, tak jsem maximálně spokojen. Již teď se těším na další společné zážitky pod záštitou MU Game Studies a doufám, že příští podobná akce/exkurze se poveze na stejné, ne-li větší vlně!!!
PS: For Toys stojí za návštěvu rozhodně taky! I opakovanou zejména pro rodiny s dětmi.
PS: For Toys stojí za návštěvu rozhodně taky! I opakovanou zejména pro rodiny s dětmi.
Fotograf: Oliver Staša
Link na foto album: